ČNB ponechala sazby na 3,5 %, guvernér Michl varuje před proinflačními riziky

Fakta

• ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %.
• Rozhodnutí bylo jednomyslné, všech sedm členů bankovní rady hlasovalo pro.
• Inflace v srpnu činila 2,5 %, tedy nad dvouprocentním cílem ČNB.
• Guvernér Aleš Michl označil hlavní rizika jako proinflační.
• ČNB v roce 2025 dosáhla rekordního výnosu z devizových rezerv ve výši čtvrt bilionu korun.
• Banka jako první centrální banka vytvořila testovací portfolio digitálních aktiv.

Rozhodnutí bankovní rady: sazby beze změny

Bankovní rada České národní banky na svém středečním zasedání jednomyslně rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta. Tato úroveň platí od května letošního roku. Rozhodnutí bylo očekáváno většinou analytiků, kteří poukazovali na přetrvávající inflační tlaky a nejistotu ohledně dalšího vývoje. Podle vyjádření guvernéra Aleše Michla na následné tiskové konferenci není prostor pro uvolnění měnové politiky. „Stále je potřeba držet přísnou měnovou politiku,“ uvedl Michl s tím, že množství peněz v ekonomice roste, zvyšuje se dynamika úvěrů a trh práce zůstává napjatý.

Proinflační rizika: mzdy, služby a nemovitosti

Guvernér Michl vyjmenoval hlavní proinflační faktory, které bankovní rada identifikovala. Patří mezi ně setrvačný růst cen služeb, včetně nájemného, rychlý růst mezd, přehřátý realitní trh a rostoucí ceny nemovitostí. „Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí,“ uvedl Michl. Dalším rizikem je podle něj možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice v důsledku zesilování úvěrové aktivity, zejména na realitním trhu. Michl také varoval před případným dodatečným růstem výdajů státu, který by mohl inflační tlaky ještě posílit. Naopak protiinflačně působí silnější kurz koruny.

Postoje členů bankovní rady: opatrnost a vyčkávání

K zastáncům opatrného přístupu patří viceguvernér Jan Frait, který v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že současná úroveň úrokových sazeb a směnný kurz mají společně neutrální vliv na ekonomiku. „V současné době nevidím žádný pádný důvod, proč bychom měli tuto rovnováhu narušovat dalším snižováním sazeb,“ řekl Frait. Podobný postoj zaujal člen bankovní rady Jan Kubíček, který v rozhovoru pro Reuters zdůraznil, že úrokové sazby by měly zůstat beze změny. Kubíček upozornil na přetrvávající inflační rizika, včetně rychlého růstu mezd, dražších služeb a nejistoty kolem fiskální politiky před říjnovými volbami. Připomněl také, že inflace se v srpnu držela na 2,5 procenta, tedy nad dvouprocentním cílem ČNB.

Analytici: vyčkávací strategie je správná

Oslovení analytici se shodují, že ponechání sazeb beze změny je v současné situaci logické. Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko uvedl, že ČNB je v relativně komfortní situaci. „Zatímco energetický šok v roce 2022 zasáhl ekonomiku v situaci již dvouciferné inflace, nyní přichází inflační impuls v době, kdy rostly spotřebitelské ceny nejméně za poslední dekádu,“ vysvětlil Rusinko. Podle místopředsedy představenstva Gepard Finance Davida Eima je konflikt na Blízkém východě jednoznačně proinflační faktor, který se ale zatím zcela v ekonomice neprojevil. „Než se proinflační tlaky plně projeví, uběhne ještě nějaká doba a situace se mění ze dne na den. Proto se zatím domnívám, že ČNB se přikloní ke strategii čekání na jasnější informace,“ uvedl Eim.

Výroční zpráva 2025: rekordní výnosy a inovace

ČNB zároveň zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025, která přináší několik významných údajů. Inflace se držela u cíle, čímž banka naplnila svůj hlavní mandát cenové stability. Dařilo se také investicím: díky změnám ve správě devizových rezerv dosáhla ČNB v této oblasti rekordního výnosu ve výši čtvrt bilionu korun. Rok 2025 byl také ve znamení inovací. ČNB se stala první centrální bankou, která vytvořila testovací portfolio digitálních aktiv. Spustila také platformu ČNB Lab, která zastřešuje testování moderních technologií, a přispěla k rozšíření okamžitých plateb.

Výhled: další zvyšování sazeb v srpnu?

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela finanční trhy očekávají zvýšení základní úrokové sazby na 3,75 procenta v srpnu a až na čtyři procenta v závěrečném čtvrtletí. Šindel upozornil, že rozhodující bude nejen vývoj situace v Hormuzském průlivu, ale především ekonomická data a reakce fiskální politiky vlády. „Jak dlouho je ČNB ochotna energetický šok ‚vysedět‘, bude záležet nejen na vývoji situace v Hormuzském průlivu, ale především na ekonomických datech a reakci fiskální politiky vlády. Ty se však ubírají i proinflačním směrem,“ uvedl Šindel. Guvernér Michl jako dlouhodobější hrozby označil plánované spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2) a možné zpomalení globální ekonomiky.

Dopady na hypotéky a korunu

Stabilita základní úrokové sazby se podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové projeví i stagnací sazeb hypoték. „ČNB i komerční banky zůstanou nyní beze změn. Banky zvýšily sazby v uplynulých týdnech a takto nyní sazby setrvají,“ uvedla Vaisová. Koruna naopak těží z jestřábího postoje ČNB a patří k nejvýkonnějším měnám na světě. Silnější kurz pomáhá tlumit cenové tlaky z dovozu, což je jeden z mála protiinflačních faktorů v současné ekonomické situaci.

Shrnutí

• ČNB ponechala úrokové sazby na 3,5 % a signalizuje, že další snižování není na pořadu dne.
• Hlavními proinflačními riziky jsou růst mezd, ceny služeb a nemovitostí, napjatý trh práce a fiskální politika.
• Analytici očekávají možné zvýšení sazeb na 3,75 % v srpnu a až na 4 % koncem roku.
• ČNB v roce 2025 dosáhla rekordního výnosu z devizových rezerv a jako první centrální banka testovala digitální aktiva.
• Hypoteční sazby zůstanou stabilní, koruna díky jestřábí politice posiluje.