Skrytý akcionář Kratochvíl žádá po CSG 34 miliard, akcie zbrojovky padají o desítky procent

Fakta

• Petr Kratochvíl drží 10 % v CSG Land Systems a 8,9 % v MSM Group.
• Kratochvíl uplatnil put opci 20. ledna 2026.
• Znalecký posudek ocenil Kratochvílův podíl na 34 miliard Kč.
• Michal Strnad nabídl Kratochvílovi za podíly maximálně 4 miliardy Kč.
• CSG vstoupila na amsterdamskou burzu koncem ledna 2026 s úpisem 3,8 miliardy eur.
• Akcie CSG se během dne propadly až o 26 % kvůli zprávě Hunterbrook.
• Obchodování s akciemi CSG bylo na hlavním trhu v Amsterdamu dočasně zastaveno.
• CSG je největším světovým výrobcem malorážové munice a druhým největším v Evropě pro střední a velké ráže.

Konflikt uvnitř CSG vyplouvá na povrch po burzovním debutu

Petr Kratochvíl, dlouholetý minoritní akcionář Czechoslovak Group (CSG), požaduje po majoritním vlastníkovi Michalu Strnadovi odkup svých podílů za 34 miliard korun. Cena vychází ze znaleckého posudku, který Kratochvíl nechal vypracovat poté, co Strnad nabídl „čtyři miliardy strop“. Spor se vyhrotil těsně před vstupem CSG na amsterdamskou burzu, kde společnost koncem ledna 2026 upsala akcie za 3,8 miliardy eur, což byl největší úpis zbrojařské firmy v historii. Kratochvíl, který ve skupině působí více než 20 let a podílel se na budování jejích klíčových částí, opustil CSG kvůli ztrátě důvěry v management a majoritního akcionáře. Podle svých slov byl až do poslední chvíle ujišťován, že k IPO nedojde, a Strnadova nabídka na výkup byla podle něj směšná.

Minoritní akcionář drží podíly v nejvýnosnějších divizích

Kratochvíl vlastní desetiprocentní podíl v CSG Land Systems a 8,9 procenta ve společnosti MSM Group. Právě tyto divize generují výraznou většinu výnosů celé skupiny. Jeho akcionářská práva zahrnují možnost podílet se na obsazení statutárních orgánů, souhlas s klíčovými změnami, jako jsou změny stanov nebo kapitálové struktury, a také ekonomická práva včetně garantované dividendy a předkupního práva. Součástí dohody byla i put opce, která majoritnímu akcionáři ukládá povinnost podíl vykoupit za předem stanovených podmínek. Kratochvíl toto právo uplatnil 20. ledna 2026. Znalecký posudek stanovil hodnotu podílu na přibližně 34 miliard korun s využitím metody diskontovaných peněžních toků a tržního porovnání.

Akcie CSG se propadají, obchodování bylo zastaveno

Akcie CSG čelí na burzách prudkému výprodeji. Na hlavním trhu v Amsterdamu se během dne propadly až o 26 procent, později část ztrát smazaly. Obchodování muselo být dočasně zastaveno. Důvodem je kombinace negativních zpráv: zpráva společnosti Hunterbrook zpochybňující obchodní model CSG, obavy z možného ukončení bojů na Ukrajině a také informace o sporu s minoritním akcionářem. Analytici považují výprodej za přehnaný, přesto akcie od IPO ztrácejí již dvanáct procent. Trh reagoval i na zprávy o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které by snížilo poptávku po zbraních. CSG je přitom podle vlastních údajů největším světovým výrobcem malorážové munice a druhým největším v Evropě pro střední a velké ráže, s odběrateli ve více než 70 zemích.

Skupina čelí otázkám ohledně transparentnosti

Při vstupu na burzu CSG výslovně neuvedla, že má uvnitř skupiny významné minoritní akcionáře. Toto opomenutí nyní vyvolává pochybnosti o transparentnosti společnosti. Kratochvílův nárok na desítky miliard korun představuje pro CSG významné finanční riziko, které nebylo v prospektu IPO zmíněno. Společnost se brání tím, že všechny informace byly poskytnuty v souladu s regulací. Nicméně zpráva Hunterbrook, která zpochybňuje obchodní model CSG, a následný propad akcií naznačují, že důvěra investorů může být narušena. CSG přitom argumentuje silným finančním výkonem, rekordním objednávkovým portfoliem a dlouhodobými smlouvami s vládními zákazníky.

Co bude dál: soudní spor a nejistota na burze

Kratochvíl trvá na odkupu za tržní cenu stanovenou posudkem. Pokud se strany nedohodnou, může spor skončit u soudu. Majoritní vlastník Michal Strnad zatím na Kratochvílovy požadavky veřejně nereagoval. Výsledek sporu bude mít zásadní dopad na finanční stabilitu CSG a důvěru investorů. Mezitím akcie CSG zůstávají pod tlakem. Další vývoj bude záviset nejen na výsledku jednání s minoritním akcionářem, ale také na geopolitické situaci a schopnosti společnosti udržet tempo růstu v prostředí rostoucí konkurence. CSG se prezentuje jako jeden z nejrychleji rostoucích zbrojařských podniků na světě, ale aktuální krize ukazuje, že i silný hráč může čelit vážným výzvám.

Shrnutí

• Petr Kratochvíl požaduje po CSG 34 miliard Kč za své podíly, majoritní vlastník nabízel 4 miliardy.
• Spor vyšel najevo až po vstupu CSG na burzu, kde firma nezveřejnila existenci minoritních akcionářů.
• Akcie CSG klesly až o 26 % kvůli kombinaci zpráv o sporu, pochybné zprávě Hunterbrook a možnému míru na Ukrajině.
• Kratochvíl uplatnil put opci 20. ledna 2026, čímž zahájil proces nuceného výkupu.
• CSG je největším světovým výrobcem malorážové munice, ale čelí otázkám ohledně transparentnosti a řízení.
• Výsledek sporu může ovlivnit důvěru investorů a budoucí financování skupiny.