Norská biatlonistka Femsteineviková po vyřazení z reprezentace řekla „ano“

Fakta

• Ragnhild Femsteineviková (30) získala dvě stříbrné medaile na MS 2025 v Lenzerheide.
• Po slabých výsledcích v Östersundu vypadla z reprezentačního áčka a závodila v IBU Cupu.
• V nominaci pro příští sezonu v áčku nefiguruje.
• O víkendu se provdala za Aslaka Aarsvolla Undheima.
• Svatební fotografie sdílela na Instagramu její kolegyně Juni Arnekleivová.
• Paralympionička Simona Bubeníčková (17) přivezla z her v Itálii tři stříbra a jeden bronz.
• Bubeníčková přišla o zrak kvůli atrofii očního nervu, přesto začala před rokem s biatlonem.

Svatba po sportovním pádu

Třicetiletá norská biatlonistka Ragnhild Femsteineviková prožívá mimořádně rozporuplné období. Ještě loni na mistrovství světa ve švýcarském Lenzerheide vybojovala dvě stříbrné medaile – jednu ve smíšené štafetě po boku legendárního Johannese Thingnese Bö, druhou o dva dny později v ženské štafetě. Letos v olympijské sezoně se jí však na tyto úspěchy nepodařilo navázat. Po mizerných výsledcích během Světového poháru v Östersundu vypadla z reprezentačního áčka a závodila jen na nižší úrovni v IBU Cupu. Ani tam nezářila – sbírala umístění v páté či šesté desítce. V nedávno zveřejněné nominaci pro příští sezonu v reprezentačním áčku nefiguruje. O víkendu však hodila trápení ze závodních tratí za hlavu. Řekla „ano“ svému dlouholetému partnerovi Aslaku Aarsvollu Undheimovi a po boku svých kolegyň z biatlonu si užívala svatební hostinu. Jedna z nich, Juni Arnekleivová, sdílela na svém instagramovém účtu z veselice několik fotografií.

Paralympijský triumf Simony Bubeníčkové

Zatímco Femsteineviková řeší krizi, česká paralympionička Simona Bubeníčková zažívá vrchol kariéry. Teprve sedmnáctiletá sportovkyně začala s během na lyžích v deseti letech, když ještě viděla. A přestože je dnes slepá, ani ne před rokem si přidala biatlon. Z letošní paralympiády v Itálii přivezla tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Po šestnácti letech přivezli čeští zimní paralympionici medaile, a to hned šest. Bubeníčková jich má na krku čtyři. „To, co se teď děje, je doslova mazec. Ale ráda si na to zvykám,“ říká s úsměvem. Je vděčná fanouškům a rodičům, všem, kteří ji podporovali. Čekalo ji neuvěřitelné přivítání ve Velkém Poříčí, kde žije, i na gymnáziu v Broumově. Jejím nejtajnějším snem před paralympiádou bylo šest medailí. „Každý sportovec ho asi má. Proto tam jede. Vyhrávat,“ vysvětluje. Jenže pár týdnů před hrami se necítila nejlépe. Měsíc předtím na ni dolehla únava a vyčerpání. Na posledním tréninku doma byli rádi, když předjížděli turisty. „Tehdy jsem si říkala: ‚Tak alespoň jednu medaili.‘ Až těsně před odjezdem do Itálie jsem se dala do kupy.“

Záhadný telefonát od Davida Kratochvíla

V prvním závodě Bubeníčková dojela čtvrtá. Byla hodně nervózní, podcenila běh, měla respekt ze své nejisté formy. Na druhou stranu to byl vůbec první závod, který dokázala odstřílet čistě. V cíli za ní přišel mediální zástupce Tadeáš Mahel s otázkou, jestli má večer čas, že jí bude někdo volat. Čekala, že to bude novinář, ale spletla se. Byl to David Kratochvíl, úspěšný paralympijský plavec, který v té době závodil v Itálii na mítinku světové série, odkud přivezl senzačních sedm medailí. Bubeníčková ho sleduje, fandí mu, je pro ni vzorem. „Nikdy jsme se do té doby nesetkali, nikdy jsme spolu nemluvili,“ říká. Kratochvíl jí neprozradil žádné tajemství úspěchu, ale použil ta správná slova. „Ví, kdy mlčet a druhého vyslechnout. Člověk mu to věří, protože on si prošel tím samým.“ Zůstali v kontaktu. Kratochvíl uvedl, že chce jít studovat psychologii. „A to by určitě měl,“ směje se Bubeníčková. „Mně pomohl hodně.“ Den nato dojela druhá. Nechala na trati všechno, byla extrémně vyčerpaná, takže z cíle ji museli odnést na nosítkách. Kolem byli doktoři a říkali jí, že má půl hodiny na to, aby se dala dohromady a došla si pro medaili. Jinak by David Šrůtek, její trasér, šel sám. „Tak jsem se hecla a deset minut před vyhlášením jsem se postavila na nohy.“

Ztráta zraku a výhoda dřívějšího vidění

Bubeníčková přišla o zrak na levém oku už ve třech nebo čtyřech letech. Když jí bylo deset, hned po nástupu do školy v září nebo říjnu, začala špatně vidět ze třetí lavice na tabuli i pravým okem. Doufali, že půjde jen o dioptrie, ale verdikt lékařů zněl: atrofie očního nervu. Stejně jako David Kratochvíl, který o zrak přišel v šesti letech, nebyla nevidomá od narození. Myslí si, že to je výhoda. „Než jsem naplno oslepla, znala jsem a viděla spoustu věcí. Mnoho jsem toho zažila. Takže nemám v hlavě tmu. Vidím obrazy. Ve své hlavě vidím. Byť to může znít divně.“

Co přinese budoucnost?

Femsteineviková stojí před otázkou, jak dál po vyřazení z reprezentačního áčka. Její svatba může být novým začátkem, ale sportovní návrat bude náročný. Bubeníčková naopak plánuje dál rozvíjet svou kariéru v biatlonu i běhu na lyžích. Její úspěch na paralympiádě jí otevřel dveře k větší podpoře a pozornosti. Český biatlon řeší, jak zapojit nadějné juniorky, a sleduje příběhy jako Bubeníčkové, která dokazuje, že i přes ztrátu zraku lze dosahovat vrcholných výkonů. Německý biatlonista se po 14 letech loučí se Světovým pohárem, zatímco nejúspěšnější Češka ve štafetách Lucie Charvátová zůstává vzorem. Biatlonový svět se mění – staré hvězdy odcházejí, nové přicházejí a příběhy jako Femsteinevikové a Bubeníčkové ukazují, že sport je plný nečekaných zvratů.

Shrnutí

• Ragnhild Femsteineviková, dvojnásobná stříbrná medailistka z MS, byla po slabých výsledcích vyřazena z norské reprezentace a nyní se vdala.
• Sedmnáctiletá paralympionička Simona Bubeníčková získala na hrách v Itálii čtyři medaile, přestože je slepá a biatlon přidala teprve před rokem.
• Bubeníčkovou povzbudil telefonát od paralympijského plavce Davida Kratochvíla, který jí pomohl k druhému místu v závodě.
• Bubeníčková přišla o zrak kvůli atrofii očního nervu, ale dřívější vidění jí podle jejích slov dává výhodu – v hlavě má obrazy.
• Český biatlon hledá cesty, jak zapojit nadějné juniorky, zatímco německá hvězda končí po 14 letech ve Světovém poháru.