Česko se vrací mezi elitu: v Indexu demokracie překonalo Francii i Itálii

Fakta

• Česko dosáhlo skóre nad 8 bodů a vrátilo se do kategorie plných demokracií v roce 2024, za vlády Petra Fialy.
• Nejnižší skóre Česko zaznamenalo v roce 2020, kdy byl premiérem Andrej Babiš a prezidentem Miloš Zeman.
• Index demokracie sestavuje Economist Intelligence Unit (EIU) na základě 60 indikátorů v pěti oblastech.
• V roce 2025 překonalo hranici 8 bodů pouze 26 států, z nichž jen Česko a Estonsko mají komunistickou minulost.
• Spojené státy zaznamenaly největší pokles, skóre 7,65; celosvětový index poprvé od roku 2015 stoupl.
• Ukrajina klesla z 5,90 na 4,79 bodu, což ji řadí mezi hybridní režimy; Rusko má 2,03 bodu, Čína podobně autoritářský režim.
• V roce 2023 klesl celosvětový průměr na 5,23, nejnižší hodnotu od roku 2006.

Návrat do klubu plných demokracií

Česká republika se po více než deseti letech vrátila mezi elitní skupinu úplných demokracií. V čerstvě vydaném Indexu demokracie za rok 2025, který každoročně sestavuje britská analytická organizace Economist Intelligence Unit (EIU), získalo Česko nejvíce bodů ze všech zemí bývalého východního bloku. Předčilo dokonce i tradiční evropské demokracie, jako je Řecko, Francie, Itálie nebo Belgie. Hranice pro zařazení mezi plné demokracie je osm bodů z deseti možných. V roce 2025 tuto metu překonalo pouze 26 států na světě. Jen dva z nich – Česko a Estonsko – mají komunistickou minulost. Česko se do této kategorie vrátilo až v roce 2024, v období vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Předtím se celou dekádu pohybovalo pod osmi body, přičemž nejnižší skóre zaznamenalo v roce 2020, kdy byl premiérem Andrej Babiš a prezidentem Miloš Zeman.

Globální oživení, ale s výjimkou USA

Celosvětový index demokracie poprvé od roku 2015 zamířil vzhůru. Podle Constance Hunterové, hlavní ekonomky EIU, se v řadě zemí po letech úpadku nebo stagnace situace zlepšila. „Odstraňte USA a obrázek vypadá významně jinak,“ uvedla Hunterová. Spojené státy totiž vloni zaznamenaly největší pokles a dosáhly skóre 7,65. „Je úpadek demokracie skutečně u konce?“ ptá se Hunterová. Zatímco mnohé země vykazují známky stabilizace, vývoj v největší světové demokracii vrhá stín na optimistický výhled. Analytici EIU upozorňují, že i přes formální demokratické instituce a vysoké standardy správy věcí veřejných roste v západních zemích podpora populistických stran, což signalizuje nespokojenost občanů se statusem quo.

Východní Evropa bez plné demokracie, Česko na hraně

V roce 2023, podle zprávy EIU nazvané Věk konfliktů, klesl celosvětový průměrný demokratický index na nové minimum 5,23 z hodnoty 5,29 v roce 2022. K největší regresi došlo mezi nedemokratickými zeměmi – autoritářské režimy se dále upevňují a hybridní režimy mají problém se demokratizovat. Téměř polovina světové populace (45,4 procenta) žije v demokratických státech, zatímco více než třetina (39,4 procenta) pod autoritářskou vládou. Západní Evropa zůstává regionem s nejvyšším průměrným skóre (8,37) a jako jediná se vrátila na úroveň před pandemií. Východní Evropa však nemá ani jednu plnou demokracii. Česko, spolu se Slovinskem a Estonskem, bylo jen kousek od překlasifikování – v roce 2023 mělo skóre 7,97 bodu, což mu uniklo o tři setiny. Nejlepší hodnocení získalo v kategorii volební proces a pluralita (9,58) a občanská práva (9,12), nejhorší pak ve fungování státu (6,43).

Válečný konflikt a autoritářské trendy

Demokracie slábne na válkou zmítané Ukrajině, jejíž skóre se v posledních letech snížilo z 5,90 na aktuálních 4,79 bodu. To už podle EIU značí hybridní režim. O vládě lidu se nedá mluvit v Rusku ani v Číně. Zatímco před dvaceti lety si Rusové odnesli nadějné skóre 5,02 bodu, nyní mají pouze 2,03 bodu. V podobně autoritářském, nesvobodném režimu žijí také Číňané. Index demokracie, který EIU sleduje od roku 2006, hodnotí 165 nezávislých států a dvě území na stupnici od 0 do 10. Analýza je založena na pěti kategoriích: volební proces a pluralita, fungování státu, politická účast, politická kultura a občanské svobody. Na základě hodnocení jsou země zařazeny do čtyř typů režimů: plná demokracie, nedokonalá demokracie, hybridní režim nebo autoritářský režim.

Občanský aktivismus generace Z a nejistá budoucnost

Index demokracie za rok 2025 přinesl i pozitivní zprávu: nárůst občanského aktivismu v některých zemích, zejména v rámci generace Z. Analytici však upozorňují, že ne vždy tato angažovanost vede ke kýžené změně. „Dobrou zprávou je, že počet zemí kvalifikovaných jako demokracie se v roce 2023 zvýšil o dvě, na 74 zemí. Z pohledu měření jiných ukazatelů však nebyl rok 2023 pro demokracii příznivý,“ konstatují autoři analýzy. Do budoucna zůstává otázkou, zda se podaří udržet pozitivní trend a zda se Česko dokáže v klubu plných demokracií trvale usadit. Vývoj v USA a dalších klíčových zemích bude mít zásadní vliv na celosvětový demokratický vývoj. Jak uvedla Hunterová, „odstraňte USA a obrázek vypadá významně jinak“ – varování, že globální oživení demokracie je křehké a nerovnoměrné.

Shrnutí

• Česko se v roce 2025 zařadilo mezi 26 plných demokracií, čímž překonalo všechny ostatní země bývalého východního bloku.
• Návrat do elitní skupiny nastal v roce 2024 za vlády Petra Fialy, po dekádě pod hranicí 8 bodů.
• Celosvětový index demokracie poprvé od roku 2015 stoupl, ale Spojené státy zaznamenaly největší pokles.
• Ukrajina klesla do kategorie hybridního režimu, Rusko a Čína zůstávají autoritářské.
• Občanský aktivismus, zejména generace Z, roste, ale ne vždy vede k demokratickým změnám.
• Západní Evropa má nejvyšší průměrné skóre, ale nespokojenost občanů živí populismus.