Zdanění důchodů v Česku: Co čeká seniory v roce 2026?

Fakta

• V roce 2026 zůstává klasický starobní důchod osvobozen od daně.
• Limit pro zdanění ročního důchodu se v roce 2026 posouvá na 890 000 korun.
• Roční důchod nad 890 000 korun se zdaňuje pouze část přesahující tento limit.
• Příjmy z podnikání, nájmu či zaměstnání se nezapočítávají do limitu pro zdanění důchodu.
• I při překročení limitu mají důchodci nárok na základní slevu na poplatníka.
• Odbory požadují návrat důchodového věku na 65 let.
• Josef Středula kritizuje odchod do důchodu v 67 letech jako nepřijatelný.

Nové daňové hranice pro seniory

Mnoho českých seniorů se domnívá, že s příchodem do starobního důchodu končí jejich daňové povinnosti. Skutečnost je však složitější. Ačkoli běžný starobní důchod zůstává i v roce 2026 od daně osvobozen, další příjmy z podnikání či pronájmu podléhají zdanění. Je proto klíčové znát pravidla, která určí, kdy je nutné podat daňové přiznání a odvést peníze státu. Základní pravidlo pro rok 2026 je však pro většinu důchodců příznivé. Pokud pobírají pouze klasický starobní důchod, finanční úřad je nechá na pokoji. Limit pro daňové osvobození se totiž posunul na 890 000 korun ročně, což je hodnota, do které se drtivá většina penzistů s rezervou vejde. Pro srovnání, v roce 2025 byl tento limit 748 800 korun. Jen naprosté minimum lidí v Česku má daňové starosti spojené se samotným důchodem. Roční penze nad 890 000 korun, což odpovídá měsíční částce přesahující 67 200 korun, je v současnosti prakticky nemožné nově přiznat. Pokud by však tato výjimečná situace nastala, zdaňuje se pouze část důchodu, která stanovený limit převyšuje. I v těchto případech navíc senioři mají nárok na základní slevu na poplatníka, která ve většině případů vede k nulové výsledné dani.

Kdo překračuje limit a proč

Roční důchod nad stanovený limit pobírají v praxi jen dvě specifické skupiny penzistů. První skupinu tvoří ti, kteří odešli do důchodu v minulosti, kdy ještě neplatilo zastropování zápočtu z osobního vyměřovacího základu. Tito jedinci zároveň dosahovali mimořádně vysokých příjmů. Druhou skupinu pak představují lidé, kteří měli nadstandardní výdělky, dlouhodobě pracovali i po dosažení důchodového věku a díky takzvané práci na procenta si svou penzi navýšili. V těchto případech mohou mít roční důchody skutečně vysoké. Je důležité zdůraznit, že pro řádné starobní důchodce neplatí žádná omezení ohledně vlastních příjmů, ať už aktivních či pasivních. Tyto příjmy nijak neovlivňují výši pobírané penze. Limit pro osvobození se vztahuje výhradně na samotný důchod a další příjmy se do něj nezapočítávají ani nesčítají.

Zdanění dalších příjmů: nájem a podnikání

Zlom v daňových povinnostech nastává ve chvíli, kdy do hry vstoupí další příjmy nad rámec samotného důchodu. Například důchodce s měsíčním důchodem 36 000 korun, který se tak vejde do limitu, ale zároveň pobírá z pronájmu 400 000 korun ročně, musí z nájmu odvést daň. Pro daňové účely se tyto příjmy nesčítají, zdaňuje se pouze nájem. Přestože je důchod od daně osvobozen, z pronájmu musí senior po odečtení slevy na poplatníka odvést státu necelých třicet tisíc korun. Toto pravidlo platí i v případě, kdy důchodce překročí limit pro zdanění samotného důchodu. Příkladem může být důchodce s ročním příjmem 890 000 korun z důchodu a zároveň základem daně z podnikání ve výši 500 000 korun. V takovém případě se daň počítá ze součtu podnikání a nadlimitní části důchodu. Po uplatnění slevy na poplatníka musí tento důchodce zaplatit státu přes padesát šest tisíc korun.

Odboráři volají po návratu k 65 letům

Zatímco se debata soustředí na daňové aspekty důchodů, odbory pokračují ve svém tlaku na snížení důchodového věku. Předseda odborového svazu Josef Středula označil odchod do důchodu v 67 letech za nepřijatelný. Podle jeho slov český zaměstnanec odpracuje o devět let více než jeho německý protějšek. „Je důležité, aby veřejnost i politici chápali, že tlak na snížení věku odchodu do důchodu nekončí, ale pokračuje. Nevidíme proto důvod naše požadavky jakkoli oslabovat či redukovat. Jsou zásadní pro naše členy i zaměstnance, které zastupujeme,“ zdůraznil Středula. Odbory se rovněž kriticky vyjadřují k omezení valorizace důchodů a upozorňují na nedostatečné možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro pracovníky v náročných profesích. Z celkem 13 rizikových skupin mají tuto možnost zatím jen čtyři. Odboráři vidí reálný termín pro případné změny nejdříve v polovině příštího roku.

Budoucnost důchodového systému

Josef Středula také poukázal na to, že hlavní břemeno financování důchodového systému nesou zaměstnanci a důchodci, kteří se na příjmech veřejných rozpočtů podílejí zhruba z 87 %. Navrhuje proto zvážit větší zapojení dalších daní, například majetkových, které jsou v Česku dlouhodobě na nízké úrovni. Debata o zdanění důchodů a věku odchodu do penze tak nadále pokračuje. Zatímco pravidla pro rok 2026 přinášejí pro většinu seniorů úlevu v podobě osvobození základního důchodu od daně, otázka udržitelnosti celého systému a spravedlivého rozložení zátěže zůstává otevřená. Je zřejmé, že i nadále bude docházet k diskusím o možných změnách, které by měly zajistit finanční stabilitu důchodového systému a zároveň zohlednit specifické potřeby a situaci českých občanů v seniorském věku.

Shrnutí

• V roce 2026 zůstane klasický starobní důchod v Česku osvobozen od daně.
• Limit pro zdanění ročního důchodu se zvýší na 890 000 korun.
• Příjmy z podnikání nebo pronájmu se zdaňují odděleně od důchodu.
• Odbory trvají na návratu důchodového věku na 65 let.
• Josef Středula považuje odchod do důchodu v 67 letech za nepřijatelný.
• Financování důchodového systému by mohlo být posíleno z jiných daní, například majetkových.