Keporkak Timmy s největší pravděpodobností uhynul, tvrdí němečtí mořští biologové

Fakta

• Poslední ověřené spatření Timmyho: sobota 2. května v 9:24 dronem.
• GPS vysílač přestal vysílat data od sobotního rána.
• Náklady na záchranu: předběžně 1,5 milionu eur (36,6 milionu korun), bez nákladů na lodě.
• Záchranu financovali Karin Walterová-Mommertová a Walter Gunz.
• Dánské ministerstvo životního prostředí: uvázlí mořští savci se z principu nezachraňují.
• Odborníci z ITAW: komerčně dostupný GPS vysílač nemůže poskytovat data o životních funkcích.

Konec nadějí pro Timmyho

Keporkak přezdívaný Timmy, který minulý týden zaměstnal záchranáře i veřejnost v Německu a Česku, s největší pravděpodobností uhynul. Ve svém prohlášení to v úterý uvedli odborníci z Německého mořského muzea ve Stralsundu. Podle nich nejsou od sobotního rána k dispozici žádné ověřené údaje o výskytu velryby. GPS vysílač, který měl sledovat její pohyb, přestal vysílat data. Velryba byla naposledy prokazatelně spatřena v sobotu 2. května v 9:24 na snímcích z dronu.

Odborníci: Velryba neměla sílu plavat v hluboké vodě

Mořští biologové z Německého mořského muzea uvedli, že keporkak byl po týdnech strávených na mělčině v Baltském moři extrémně oslabený. „S vysokou pravděpodobností neměl dost sil na to, aby v hluboké vodě dokázal dlouhodobě plavat,“ uvedli zástupci muzea. Podobný názor sdílí i Institut pro výzkum suchozemské a vodní zvěře (ITAW). „Velryba byla ve velmi oslabeném stavu. Opakovaně uvázla na mělčině a k tomu všechny pokusy o její záchranu, to ji vysílilo. S největší pravděpodobností neměla dostatek sil, aby plavala v hluboké vodě a už není naživu,“ citoval deník Bild z prohlášení muzea.

Sporná záchranná mise soukromé iniciativy

Mladého keporkaka vyprostila z mělčiny u ostrova Poel minulý týden v úterý soukromá iniciativa. Na nákladním člunu jej odvezla do zálivu Skagerrak mezi Norskem, Švédskem a Dánskem a v sobotu vypustila. Záchranu financovali chovatelka koní Karin Walterová-Mommertová a zakladatel řetězce s elektronikou Media-Markt Walter Gunz. Iniciativa poskytla jen velmi málo podrobností o tom, jak přesně se velryba dostala zpět na otevřené moře. O sledovacím zařízení zveřejňovala rozporuplné informace. Podnikatelé se o víkendu v prohlášení distancovali „výslovně od událostí a způsobu, jakým k vypuštění velryby došlo“. Posádka remorkéru tvrdí, že vše proběhlo po konzultaci s vedením iniciativy.

Kritika odborníků a výzva k transparentnosti

Odborníci na mořskou biologii celou záchrannou akci kritizovali dlouhodobě. Byli proti tomu, aby se s velrybou uvázlou na mělčině vůbec manipulovalo, a doporučovali pouze paliativní péči a ponechání přirozenému osudu. Dánské ministerstvo životního prostředí uvedlo, že uvázlí mořští savci se z principu nezachraňují, protože jde o „přirozeně se vyskytující jev“. Německé mořské muzeum vyzvalo iniciativu, aby zveřejnila přesný model sledovacího zařízení, místo a způsob jeho upevnění na velrybě s fotografickou dokumentací, kompletní surová data a přístup k živému přenosu. „Je to nejen ve veřejném a vědeckém zájmu, ale i v zájmu samotné soukromé iniciativy,“ dodali odborníci.

Nejasnosti kolem GPS vysílače a životních funkcí

Soukromá iniciativa tvrdila, že GPS vysílač má poskytovat informace o životních funkcích zvířete. To však mořští experti z ITAW označili za nemožné. „Skutečné životní parametry by vyžadovaly speciální senzory. V tuto chvíli neexistuje komerčně dostupný GPS vysílač, který by mohl poskytnout data o životních funkcích velryby. Kdokoli to tvrdí, neříká pravdu,“ uvedl institut. GPS vysílač funguje pouze v případě, že je velryba nad vodou a nadechuje se; v hlubokých vodách nefunguje. To vysvětluje, proč od soboty nepřicházejí žádná data – velryba se buď potopila, nebo uhynula.

Náklady a politické souvislosti

Záchranná akce stála předběžně 1,5 milionu eur (36,6 milionu korun). Tato částka zatím nezahrnuje náklady na tři lodě, z nichž dvě čekaly více než týden v přístavu Wismar. Ministerstvo životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko uvedlo, že nemá navzdory předchozí dohodě k dispozici žádná data o stavu a pohybu kytovce. Zemský ministr Till Backhaus vyzval iniciativu, aby data co nejrychleji poskytla. Úřady v dubnu všechny pokusy o záchranu na rady odborníků vzdaly a aktivity soukromé iniciativy pouze tolerovaly. Keporkakové se běžně vyskytují v Atlantském oceánu, Timmy však přinejmenším od začátku března plul v Baltu.

Co dál? Stopy vedou k Islandu, ale Timmy mezi nimi není

Po Timmym není žádná stopa. Na stránce, kde lze pozorovat velryby, se sice několik keporkaků objevilo poblíž Islandu, ale Timmy mezi nimi nemůže být kvůli velké vzdálenosti. Odborníci jsou ohledně jeho šancí na přežití skeptičtí. Případ Timmyho vyvolává otázky o etice a efektivitě soukromých záchranných misí u mořských savců. Zatímco veřejnost sympatizovala s osudem velryby, odborníci varují, že lidské zásahy mohou zvířatům spíše uškodit. Bez transparentních dat a vědeckého dohledu zůstane úspěch či neúspěch této mise nerozhodnutý.

Shrnutí

• Keporkak Timmy s největší pravděpodobností uhynul; poslední ověřené spatření bylo v sobotu 2. května.
• GPS vysílač přestal vysílat data, což naznačuje, že velryba není na hladině nebo je mrtvá.
• Soukromá iniciativa utratila 1,5 milionu eur, ale poskytla málo informací o průběhu záchrany.
• Odborníci kritizovali zásah a doporučovali paliativní péči; Dánsko uvázlé velryby nezachraňuje.
• Financující podnikatelé se distancovali od způsobu vypuštění; posádka remorkéru tvrdí opak.
• Komerčně dostupný GPS vysílač nemůže měřit životní funkce, tvrzení iniciativy byla nepravdivá.