Putin se bojí puče s drony. FSO zpřísnila ochranu, elita se bouří

Fakta

• Od března 2026 Kreml a Putin považují únik informací a pokus o puč za reálné riziko.
• Putin se obává atentátu drony ze strany ruské politické elity.
• FSO zkrátila seznam Putinových pravidelných míst; rodina nejezdí do vil u Moskvy ani na Valdaj.
• Návštěvníci prezidentské administrativy procházejí dvěma úrovněmi prověřování včetně prohlídky FSO.
• Personál v Putinově blízkosti nesmí používat mobily ani veřejnou dopravu, v bytech má kamery.
• V březnu byl zatčen bývalý náměstek ministra obrany Ruslan Calikov, což oslabilo pozici Sergeje Šojgua.
• Na schůzce po atentátu na generála Sarvarova si Gerasimov stěžoval na nedostatek ochranky, Bortnikov kritizoval ministerstvo obrany.
• Putin rozšířil nejvyšší stupeň ochrany na deset generálů, včetně tří zástupců náčelníka generálního štábu.

Strach z dronů a převratu ovládá Kreml

Od začátku března 2026 se Kreml a Vladimir Putin obávají úniku citlivých informací a rizika spiknutí nebo pokusu o puč proti ruskému prezidentovi. Konkrétně se obávají použití dronů při možném atentátu ze strany členů ruské politické elity. Informaci v pondělí přinesli novináři z nezávislého exilového serveru Važnyje Istoriji a potvrzuje ji také deník Financial Times. Važnyje Istoriji informace získaly od rozvědky ze země Evropské unie, Financial Times kromě stejného zdroje odkazuje na „zdroj blízký Putinovi“. Z obou je zřejmé, že Rusko zpřísnilo bezpečnostní opatření kvůli tomu, že se lídr Kremlu obává atentátu, jelikož je čím dál izolovanější a pohlcený válkou na Ukrajině.

Putin mizí z očí veřejnosti, žije v bunkrech

Kvůli strachu z atentátu nebo útoku dronů tráví Putin stále více času v krytech. Ruská Federální ochranná služba (FSO) v posledních měsících výrazně posílila jeho ochranu. Putin už netráví čas ve své vile a na veřejnosti ani na velitelstvích se skoro neobjevuje. Od začátku války na Ukrajině se Putin často uchyluje do bunkrů, zejména v Krasnodarském kraji, kde může pracovat celé týdny, zatímco ruská média používají předem připravené videozáznamy. Putin je v izolaci už několik let, zejména od vypuknutí pandemie covidu-19. Od března se však obavy Kremlu z možného státního převratu nebo pokusu o atentát, konkrétně s využitím dronů, prudce zvýšily.

Ukrajinská operace Pavučina a zadržení Madura prohloubily paniku

Podle zdroje blízkého evropským zpravodajským službám ruského prezidenta vyděsila například ukrajinská operace Pavučina nebo to, jak v lednu Spojené státy zadržely venezuelského vůdce Nicoláse Madura. „Pořád přetrvává šok z ukrajinské operace Spiderweb,“ řekl listu Financial Times člověk obeznámený s děním okolo Putina. Při této operaci se Ukrajincům loni podařilo propašovat do Ruska malé drony a odpálit je přímo z kontejnerů na kamionech na letiště strategických bombardérů. Strach ještě stoupl poté, co americké komando zajalo na základně u Caracasu venezuelského prezidenta. Poté FSO zpřísnila ochranu, Putin zrušil plánované návštěvy a ještě více se zostřily bezpečnostní kontroly lidí, kteří Putina navštěvují. Obavy z možného útoku nebo převratu dále stouply od března, kdy USA zaútočily na Írán.

Bezpečnostní opatření dosahují extrémních rozměrů

V prezidentské administrativě návštěvníci procházejí dvěma úrovněmi prověřování, včetně úplné prohlídky úředníky FSO. FSO zkrátila seznam míst, která prezident pravidelně navštěvuje; ani on ani jeho rodina se nikdy nenacházejí ve svých obvyklých bydlištích v Moskevské oblasti či na Valdaji. Zaměstnanci pracující v Putinově blízkosti mají zákaz používat mobilní telefony a musí používat zařízení bez přístupu k internetu, navíc nesmí používat veřejnou dopravu a cestují výhradně vozidly FSO. V domech kuchařů, fotografů a členů ostrahy jsou nainstalovány různé druhy dohlížecích systémů. Agenti FSO jsou rozmístěni podél řeky Moskvy, aby mohli rychle reagovat na útok drony. Se psy provádějí kontroly v centru Moskvy. Některé výpadky mobilního internetu v části hlavního města jsou dávány do souvislosti s ochranou proti útokům drony.

Napětí mezi elitami: Šojgu pod tlakem, generálové se hádají

S rizikem pokusu o převrat je spojován bývalý ministr obrany a od května 2024 tajemník Bezpečnostní rady Sergej Šojgu. Udržuje si totiž značný vliv ve vojenském velení, a když úřady na začátku března zatkly jeho bývalého zástupce Ruslana Calikova, Važnyje Istoriji to vnímají jako porušení neformálních bezpečnostních záruk pro elity. Oslabilo to Šojguovu pozici a zvýšilo možnost, že by se sám mohl stát terčem trestního stíhání. Napětí roste také v ruských ozbrojených silách, takzvaní „silovici“ se po atentátech na některé významné generály na schůzkách nejvyššího vedení přou mezi sebou ohledně toho, kdo za nedostatky v bezpečnosti může. Naposledy se takové schůzky odehrály právě po prosincovém útoku na generála Fanila Sarvarova. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov si na ní stěžoval na nedostatek lidských zdrojů k ochraně důležitých lidí, ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov se zase bránil a zdůraznil nemožnost systematického předcházení útokům a naopak kritizoval ruského ministra obrany za to, že na jeho resortu neexistuje speciální jednotka věnovaná fyzické ochraně vysokých představitelů.

Putin rozšiřuje ochranu generálů, FSB přesměrovává odposlechy

Putin na konci schůzky vyzval ke klidu a následně se setkal s ředitelem FSO Dmitrijem Kočnevem. Společně se dohodli na rozšíření nejvyššího typu ochrany (kterou měl do té doby jenom Gerasimov) na deset vysoce postavených generálů, včetně tří zástupců náčelníka generálního štábu. Kromě evropských rozvědek potvrzují Putinovu zvýšenou obavu z puče nebo pokusu o převrat také další zdroje novinářů ze serveru Važnyje Istoriji. Například jeden ze současných důstojníků FSB pro ně uvedl, že pro jeho jednotku je nyní mnohem obtížnější získat povolení k odposlechům komunikace v nepolitických trestních případech, protože „veškeré vybavení bylo přeorientováno na odposlechy vlády a dalších vládních agentur“.

Veřejná vystoupení dramaticky poklesla, izolace roste

Zatímco loni Putin uskutečnil nejméně 17 veřejných vystoupení a cest a opakovaně dorazil na vojenská velitelství, letos 27. dubna se objevil na veřejnosti teprve podruhé, když navštívil školu moderní gymnastiky v rodném Petrohradě, kde jednu dívku políbil na čelo. Následovalo setkání s představiteli etnických menšin v Moskvě 30. dubna. Za první tři měsíce letošního roku se Putin zúčastnil jen 50 akcí, kam mohla vybraná veřejnost, zatímco loni ve stejném období jich bylo 70 a předloni 110, uvedla Farita Rustamová ze serveru Vlast. Putinova izolace roste od pandemie covidu-19, nyní však dosáhla nové úrovně. Ruský prezident tráví stále více času v bunkrech, kde se věnuje detailům vedení boje. Několik týdnů strávil i v bunkru v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, který je relativně blízko fronty.

Shrnutí

• Putinova izolace a paranoia z atentátu drony dosáhla bezprecedentní úrovně, což vede k extrémním bezpečnostním opatřením.
• Zatčení Ruslana Calikova signalizuje narušení neformálních bezpečnostních záruk pro elity a oslabuje pozici Sergeje Šojgua.
• Ruské bezpečnostní složky (FSO, FSB, armáda) se vzájemně obviňují z nedostatků v ochraně, což prohlubuje napětí ve vedení.
• Putin rozšířil nejvyšší stupeň ochrany na deset generálů, aby si zajistil jejich loajalitu.
• Počet Putinových veřejných vystoupení klesl oproti loňsku o téměř třetinu, což odráží jeho strach z útoku.
• Evropské rozvědky potvrzují, že Kreml považuje riziko puče za reálné, zejména s využitím dronů.