Kanada zvažuje členství v EU: Vztahy se USA a strategické vazby sílí

Fakta

• Vztahy mezi Kanadou a Evropskou unií se prohlubují v důsledku rostoucího globálního napětí a ochlazení vztahů s Washingtonem.
• Průzkum Nanos ukazuje, že 57 % Kanaďanů podporuje vstup země do EU, 84 % si přeje posílení ekonomických vazeb.
• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Kanadu za „dokonalý protějšek“ EU.
• Bilaterální obchod mezi EU a Kanadou vzrostl po vstupu dohody CETA v platnost v roce 2017 o 72 %.
• Kanada disponuje významnými zásobami lithia, které by mohly pokrýt polovinu globální poptávky v letech 2030-2050.
• 75 % kanadského exportu směřuje do USA, což podtrhuje závislost kanadské ekonomiky na americkém trhu.

Kanada hledá v EU strategického spojence

Rostoucí globální napětí a zhoršující se vztahy se Spojenými státy pod administrativou Donalda Trumpa vedou Kanadu k hlubšímu sbližování s Evropskou unií. Vzájemné obchodní a bezpečnostní vazby mezi Ottawou a Bruselem sílí, což vyvolává i debaty o možnosti budoucího plnohodnotného členství Kanady v bloku. Někteří experti se domnívají, že Kanada je svými hodnotami a politikou „evropská“, avšak pro vstup by bylo nutné změnit stávající smlouvy. Oficiálně Ottawa myšlenku členství odmítá, nicméně podle průzkumů by ji zvážila většina Kanaďanů. Tento posun v myšlení odráží snahu Kanady diverzifikovat své ekonomické a politické vztahy mimo tradiční silnou závislost na Spojených státech. Ukončení dlouholetého sporu s Dánskem o malý skalní útvar v Severním ledovém oceánu, který byl symbolicky označován jako „válka o whisky“, demonstruje schopnost Kanady řešit mezinárodní otázky přátelskou cestou. Kanada a Dánsko si tento ostrov, vzdálený od obou zemí 18 kilometrů, nárokovaly od 70. let. Před čtyřmi lety oznámila tehdejší kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová vytvoření nové pozemní i námořní hranice, čímž byl spor definitivně ukončen.

Historické vazby a sdílené hodnoty

Strategické partnerství mezi Ottawou a Bruselem má své kořeny již v roce 1959, kdy byly navázány formální vztahy podpisem dohody o spolupráci v mírovém využívání atomové energie mezi Kanadou a tehdejším Euratomem. Evropská unie považuje Kanadu za jednoho ze svých nejbližších a nejvíce podobně smýšlejících partnerů, zdůrazňujíc historické, kulturní, politické a ekonomické vazby. Oba subjekty sdílejí silný závazek k principům svobody, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. Klíčové jsou pro ně také volný obchod a mezinárodní řád založený na pravidlech. Tato shoda se odráží i v sociální politice, která klade důraz na silné veřejné služby, včetně zdravotní péče, důchodů a sociálního zabezpečení. Tyto sdílené hodnoty a zájmy se promítly i do Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA), která byla schválena v roce 2017. Tato dohoda zrušila většinu cel, snížila byrokracii a podpořila vzájemné investice, ačkoli v minulosti vyvolala protesty aktivistů obávajících se dopadů na veřejné služby a místní zemědělství.

Ekonomický potenciál a strategická nutnost

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Kanadu za „dokonalý protějšek“ Evropské unie, což podtrhuje strategický význam sbližování. Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt dokonce prohlásil, že neexistuje žádný důvod, proč by mělo být členství Kanady v EU vyloučeno. Ekonomové jako Augusto Lopez-Claros vidí v Kanadě zemi, která již v mnoha ohledech funguje jako člen EU, a to i přes svou geografickou vzdálenost. Od vstupu dohody CETA v platnost v roce 2017 vzrostl bilaterální obchod se zbožím a službami mezi EU a Kanadou o pozoruhodných 72 procent. Pro evropský trh by bližší vztahy s Kanadou znamenaly přístup k cenným surovinám, které Unie postrádá. Kanada disponuje obrovskými zásobami lithia, které by v období 2030-2050 mohly pokrýt polovinu globální poptávky, a také produkuje hliník, nikl a platinu. Ekonomická spolupráce nad rámec CETA by pro Evropu přinesla značný prospěch. Kanada, jejíž 75 % exportu směřuje do USA, se v reakci na nepřátelskou politiku Donalda Trumpa snaží diverzifikovat svůj vývoz. Tento krok posiluje její vazby s EU a snižuje ekonomickou zranitelnost vůči americkému trhu.

Budoucnost členství a mezinárodní vliv

Ačkoli oficiální postoj Ottawy vůči plnohodnotnému členství v EU zůstává odmítavý, veřejné mínění v Kanadě se kloní k užším vazbám. Nedávný průzkum Nanos ukázal, že 57 % Kanaďanů podporuje vstup do Evropské unie, zatímco 84 % si přeje posílení ekonomických vazeb bez ohledu na formu členství. To naznačuje, že debata o budoucnosti vztahů s Evropou je v Kanadě stále živá. Ekonom Augusto Lopez-Claros argumentuje, že tradiční geografická logika rozšiřování EU je zastaralá a že Kanada svými hodnotami a institucionálním nastavením překonává i některé stávající členské státy. Přímé členství by Kanadě zajistilo místo u jednacího stolu, kde se tvoří evropská pravidla, a zároveň by posílilo globální vliv Evropské unie. Ředitel globální ekonomie v Centru pro pokročilá studia Roberta Schumana Bernard Hoekman sice zpochybnil, zda by Kanada byla jediným logickým kandidátem na členství, ale připustil potenciální výhody pro obě strany. Pro Evropu by takové rozšíření mohlo znamenat posílení její pozice na světové scéně a pro Kanadu by to znamenalo přímý vliv na tvorbu klíčových mezinárodních pravidel.

Společná reakce na globální výzvy

Evropská unie a Kanada prokázaly schopnost efektivně spolupracovat při řešení globálních výzev. V květnu 2020 společně uspořádaly konferenci o globální reakci na koronavirus, kde podpořily Světovou zdravotnickou organizaci a úsilí o celosvětovou koordinaci boje proti pandemii. Oba partneři se rovněž zasadili o zajištění přístupu k vakcínám i pro chudší země. Tyto společné iniciativy podtrhují hlubokou shodu v mezinárodních otázkách a ochotu spolupracovat na řešení komplexních problémů. Vzhledem k rostoucímu globálnímu napětí a nejistotě v mezinárodních vztazích se strategické partnerství mezi EU a Kanadou jeví jako stále důležitější. Budoucí vývoj vztahů mezi EU a Kanadou bude pravděpodobně ovlivněn dynamikou mezinárodní politiky a ekonomickými zájmy obou stran. Ať už se Kanada rozhodne pro plnohodnotné členství, nebo pro další prohlubování stávajících dohod, je zřejmé, že její vazby s Evropskou unií budou nadále posilovat.

Shrnutí

• Kanada a Evropská unie prohlubují strategické a ekonomické vazby, částečně v reakci na ochlazení vztahů s USA.
• Přes 57 % Kanaďanů podporuje vstup země do EU, což naznačuje rostoucí zájem o užší integraci s Evropou.
• Dohoda CETA již vedla k 72% nárůstu bilaterálního obchodu a Kanada je pro EU klíčovým zdrojem surovin, jako je lithium.
• Sdílené hodnoty v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv tvoří pevný základ pro současné i budoucí partnerství.
• Kanada se snaží diverzifikovat svůj export mimo USA, což posiluje její ekonomické vazby s Evropskou unií.
• Spolupráce v reakci na globální výzvy, jako je pandemie COVID-19, ukazuje schopnost obou partnerů efektivně jednat na mezinárodní scéně.